Moravská orlice na rytině Josefa a Ondřeje Schmuzerových ve spisech Mons Praemonstratus a Enthronisticum Parthenicum

Ve spisu Mons Praemonstratus... (Mons Praemonstratus Neb Před-vkázaná Hora. To gest: Prawdiwé a Dokonalé Sepsáni Swaté a mnohými Milostmi Maryánskými Dalece a ssyroce stkwaucý se Hory: Kterau Neypožehnaněgssy Rodička Boži Panna Marya, w Margkrabstwi Morawském, Panstwi Klásstera Hradisstského a Kanownického Ržádu Praemonstratenského, mily od Králowského Města hlawniho Holomauce k Wýchodu Slunce ležicý, za Autočisstě Hřissnikůw, gakož také k obwzlásstnimu Potěsseni Morawské, tak okolo ležicých Kragin k prospěssné Pobožnosti sobě wywolila a wynalezenau včinila, též neyméněg s swým zázračným Obrazem, a k němu rozličných hogných Národůw Putowánim okrásslila, gakožto Marka Milosti a Wsseobecná Potěssytelkyně. K obzwlásstnimu Potěsseni Wssech Maryánských Pautnikůw kteři we wssech swych přihodách a potřebách, k Ni gakožto MATCE Wssech Milosti Cžasto se vtikagi. Neyprw w Latinském Gazyku, potom w Německém sepsaná, nyní ale také k wětssýmu Potěsseni Národu Cžeského a Morawského w Cžesstinu vwedená, s přiloženim krásných a wraucných Modliteb k GEžissy a MARYI za obdrženi sstiastné Smrti, též vžitečného Spůsobu Swátosti Pokáni, a Swatého Přigimáni pobožně wykonáwati. S Powolenim Duch. Wrchnosti. Wytisstěná w Hradcy Králowe, v Wáclawa Jana Tybély, 1732.) se nachází krásná rytina obrazu Madony Svatokopecké s moravskou orlicí označená jako: Joseph Winterhalter del: Joseph et Andreas Schmuzer fc: Vienna Austria.

Stejná rytina Svatokopecké Madony
s moravskou orlicí ve spisu
Enthronisticum Parthenicum
vydaném v roce 1733

Rytinu popisuje ve své práci Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích, s. 64-65, Dana Vrabelová: "Panna Maria Svatokopecká je zde znázorněna jako Žena sluncem oděná stojící na půlměsíci, který zde zpodobňuje moravská orlice s rozepjatými křídly. Korunky a paprsky jsou velmi detailně zakresleny, takže můžeme dokonce spočítat přesný počet drahokamů. Na korunkách se střídá motiv reliéfu okřídlené andílčí hlavy, po stranách korunek, s motivem akantového trojlistu, který dominuje čelní a zadní straně korunek. Vrcholy korunek jsou ozdobeny křížem, pás kolem čela je zdoben pletencem a bohatě osázen menšími kameny. V dolní části rytiny je vymalován chrám na Svatém Kopečku s textem vyzdvihujícím nejdůležitější datace a události v jeho historii od roku 1629 až po slavnou korunovaci v roce 1732.".

Stejná rytina je ve spisu Enthronisticum parthenium sive gloriaet honor neo-inauguratæ Augustissimæ Coelorum Reginæ Mariæ (Enthronisticum Parthenium : Sive Gloria Et Honor Neo-Inauguratæ Augustissimæ Coelorum Reginæ Mariæ In Thaumaturga Effigie Sua, Portentoso Angelorum famulatu allata, Toto Orbe Germano Celeberrimæ; Prope Metropolim Olomucensem in Marchionatu Moraviæ Integra Sæculi serie In Monte Sancto Suo Miraculose Præmonstrato, ... Pro Anniversaria Coronationis Die, Anno MDCCXXXIII. ... obtulit Canonia Gradicena, Olomucii 1733).

Z doby po polovině 18. století je tento výjev k vidění v podobné rytině, která při bližším pohledu (např. na Ježíška a směr jeho pohledu) není, jak zjistíte, stejná. Rozlišení skenu je krásné. Madona s Ježíškem se nachází na foliu 3 (digitalizované strany označeny jako 3 bis r, 3 v) knihy Thadaea Josepha Schrabala OPraem.: Ortus et Progressus Sacri Montis prope Olomucium (= Svatý Kopeček) 1632-1757 zveřejněném projektem Manuscriptorium; ve skupině strahovských rukopisů.